Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Bedřich Engels, 1886
Ludvík Feuerbach a vyústění klasické německé filosofie
Úvodem
V předmluvé ke svému spisu „Ke kritice politické ekonomie“, Londýn 1859, vypráví Karel Marx, jak jsme se oba roku 1845 v Bruselu rozhodli společně vypracovat „svůj protikladný názor“ — totiž materialistické pojetí dějin vypracované hlavně Marxem —„proti ideologickému pojetí německé filosofie, čili súčtovat se svým dřívějším filosofickým svědomím. Úmysl byl proveden ve formě kritiky pohegelovské filosofie. Rukopis, dva objemné osmerkové svazky, již dávno ležel v místě svého vydání ve Vestfálsku, když jsme dostali zprávu, že změněné poměry nedovolují, aby byl vytištěn. Zůstavili jsme rukopis hlodavé kritice myší tím ochotněji, protože jsme dosáhli svého hlavního cíle — ujasnili jsme si věci pro sebe“.
Od té doby uplynulo přes 40 let a Marx zemřel, aniž se někomu z nás naskytla příležitost vrátit se k tomuto předmětu. O svém poměru k Hegelovi jsme se vyslovovali úryvkovitě, nikde však ve všeobsáhle souvislosti. K Feuerbachovi, který ‚je přece v leckterém směru zprostředkujícím článkem mezi Hegelovou filosofii a našim pojetím jsme se již nevrátili nikdy.
Marxův světový názor našel mezitím přívržence daleko za hranicemi Německa i Evropy a ve všech kulturních jazycích světa. Na druhé straně prožívá klasická německá filosofie v cizině, zejména v Anglii a Skandinavii, jakési obrození, ba dokonce v Německu, jak se zdá, se už všem přejedly eklektické žebrácké polévky, servírované tam na universitách pod jménem filosofie.
Za těchto okolností jsem usoudil, že je stále naléhavěji zapotřebí, abych stručně a souvisle vyložil náš poměr k hegelovské filosofii, jak jsme z ní yycházeli a jak jsme se s ní rozešli. Stejně jsem pokládal za nutné splatit čestný dluh: plně ocenit vliv, jímž na nás působil Feuerbach v období našeho „Sturm und Drangu“[1], a to v míře mnohem větší než kterýkoli jiný filosof po Hegelovi. Chopil jsem se proto rád příležitosti, když mě redakce „Neue Zeit“ požádala o kritickou recensi Starckovy knihy o Feuerbachovi. Moje práce byla uveřejněna r. 1886 ve 4. a 5. sešitu uvedeného časopisu a vychází zde v revidovaném zvláštním otisku.
Než jsem odeslal tyto řádky do tisku, vyhledal jsem a ještě jednou prohlédl starý rukopis z roku 1845-46.[2] Oddíl o Feuerbachovi není dokončen. Hotovou část tvoří výklad materialistického pojetí dějin, který jen dokazuje, jak neúplné ještě byly naše tehdejší znalosti ekonomických dějin. Kritika Feuerbachovy nauky samé v rukopisu chybí: pro nynější účel byl tedy nepotřebný. Zato jsem našel v jednom starém Marxově sešitě jedenáct thesí o Feuerbachovi, které jsou otištěny jako příloha. Jsou to narychlo načrtnuté poznámky pro pozdější zpracování a naprosto nejsou určeny pro tisk. Jsou však nedocenitelné jako první dokument, v němž je uložen geniální zárodek nového světového názoru.
V Londýně dne 21. února 1888 Bedřich Engels
Část I
Část II
Část III
Část IV
Vypuštěné místo z „Feuerbacha“__________________________________
Poznámky:
[1] Bouřlivácké období mladického kvasu — podle oficiálního názvu německé literatury ve 30. letech XIX. století. (Pozn. red.čes. originálu)
[2] Nyní byl tento rukopis „Německá ideologie“ (kromě několika ztracených kapitol) vydán Institutem Marxe-Engelse-Lenina v V. svazku Marxových a Engelsových Sebraných spisú. (Pozn. red. čes. originálu)
Napsáno Engelsem německy r. 1886
Poprvé vyšlo v časopise „Neue Zeit“ téhož roku č. 4 a 5
První zvláštní vydání r. 1888, Štutgart