Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Bedřich Engels
{314} VI. sjezdu belgických sekcí
Mezinárodního dělnického sdružení[167]
Londýn 23. prosince 1870
Občané,
generální rada Mezinárodního dělnického sdružení posílá vašemu šestému sjezdu své blahopřání. Sám fakt, že se koná tento sjezd, znovu dokazuje, že belgický proletariát pokračuje neúnavně ve svém úsilí o osvobození dělnické třídy i v době, kdy krvavá a bratrovražedná válka naplňuje celou Evropu hrůzou a jiné zájmy veřejného mínění zatlačuje v této chvíli do pozadí.
S obzvláštním uspokojením jsme zjistili, že pokud jde o nynější válku, sledují belgické sekce ve své činnosti takovou linii a hlásají takové ideje, které jsou v zájmu proletariátu celého světa: odmítnout všechny dobyvačné záměry a uhájit republiku ve Francii. {315} Ostatně naši belgičtí přátelé se v tomto směru naprosto shodují s dělníky jiných zemí.
Od té doby, co Prusové obsadili Rouen, přerušilo se dočasně poslední spojení s Francií, které jsme ještě měli. Ale v Anglii, v Americe a v Německu se mezi dělníky velmi rychle rozvinulo hnutí proti dobyvačné válce a za uhájení Francouzské republiky. Zejména v Německu se toto hnutí tak rozrostlo, že pruská vláda pokládala za nutné v zájmu své dobyvačné a reakční politiky zakročit proti dělníkům. Výbor Sociálně demokratické dělnické strany Německa se sídlem v Brunšviku byl zatčen. Mnoho členů této strany potkal stejný osud; nakonec byli dáni za mříže dva poslanci Severoněmeckého říšského sněmu[11], občané Bebel a Liebknecht, kteří v něm zastupovali názory a zájmy dělnické třídy. Internacionála je obviňována, že všem těmto občanům dala pokyn k rozsáhlému revolučnímu spiknutí; máme tu bezpochyby druhé vydání proslulého spiknutí Internacionály v Paříži, spiknutí, které prý odhalila bonapartistická policie a které se nakonec tak žalostně vypařilo. Přes tuto perzekuci se mezinárodní dělnické hnutí rozvíjí a stále víc mohutní.
Nynější sjezd vám poskytuje příležitost zjistit počet sekcí a jiných přidružených spolků a také počet členů každého z nich, a tak získat přesný obraz, jak naše hnutí v Belgii pokročilo. Byli bychom rádi, kdybyste generální radě sdělili výsledek této statistiky o situaci našeho Sdružení u vás; budeme se snažit doplnit tuto statistiku také pokud jde o jiné země. Rozumí se, že tuto zprávu budeme pokládat za důvěrnou a že fakta, která se z ní dozvíme, se nedostanou na veřejnost.
Dále generální rada doufá, že snad budou mít belgické sekce během roku 1871 možnost připomenout si také rezoluce různých mezinárodních kongresů o příspěvcích určených generální radě. Nynější válka způsobila, že z většiny kontinentálních zemí nemohou vůbec přicházet peníze, a velmi dobře víme, že také belgičtí dělníci pociťují všeobecnou depresi, kterou způsobila tato válka; generální rada nadhazuje tuto otázku jen proto, aby belgickým sekcím připomněla, že bez materiální podpory nemůže provádět propagandu v takovém rozsahu, jak by si přála.
{316} Protože tajemník pro Belgii občan Serraillier není právě přítomen, pověřila generální rada podepsaného, aby poslal sjezdu toto sdělení.
S bratrským pozdravem
Bedřich Engels
Otištěno bez třech posledních
odstavců v "L'Internationale",
čís. 103 z 1. ledna 1871Podle textu novin
srovnaného s rukopisem;
poslední tři odstavce
podle rukopisu
Přeloženo z francouzštiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).167 Na zasedání generální rady z 20. prosince 1870 se projednávala mimo jiné otázka belgických sekcí. Bylo rozhodnuto poslat šestému sjezdu belgických sekcí dopis. Jeho sestavením byl pověřen Engels. Dopis byl uveřejněn bez posledních tří odstavců, které byly v Engelsově konceptu, ale měly charakter důvěrného sdělení.
Na šestém řádném pololetním sjezdu belgických sekcí, který se konal 25.-26. prosince 1870 v Bruselu, byly podány zprávy o finanční situaci, o činnosti listu "L'Intrnationale" (viz poznámku [1]) a o stavu Mezinárodního dělnického sdružení v Belgii.