Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Vladimír Iljič Lenin
Úkoly proletariátu v naší revoluci
Specifika taktiky, která z toho vyplývá
7. Z uvedené specifiky faktické situace vyplývá specifika taktiky pro daný okamžik, závazná pro marxistu, který musí počítat s objektivními fakty, s masami a třídami, a ne s jednotlivci atd.
Tato specifika vyžaduje především, aby „do sladké vodičky revolučně demokratických frází byl přimíchán ocet a žluč“ (jak se na včerejším zasedání celoruské konference železničních zaměstnanců a dělníků[88] v Pitěru velmi výstižně vyjádřil můj kolega z ústředního výboru naší strany Teodorovič). Je třeba kritizovat, vysvětlovat chyby maloburžoazních stran eserů a sociálních demokratů, připravovat a stmelovat příslušníky uvědomělé proletářské, komunistické strany, vymaňovat proletariát z „davové“ maloburžoazní hysterie.
Vypadá to jako „pouhá“ propaganda. Ve skutečnosti je to ale ta nejpraktičtější revoluční činnost, protože revoluci, která se zastavila, utonula ve frázích a „přešlapuje na místě“ nikoli pro vnější překážky, nikoli pro násilí buržoazie (Gučkov zatím jen vyhrožuje, že použije proti masám vojáků násilí)‚ nýbrž pro slepou důvěřivost mas, není možné dále rozvíjet.
Jedině tehdy, budeme-li proti této slepé důvěřivosti bojovat (a bojovat proti ní můžeme a musíme výhradně ideologicky, soudružským přesvědčováním, poukazováním na životní zkušenosti), můžeme se vymaňovat z nynější záplavy revolučních frází a skutečně pozvedat jak proletářské uvědomění, tak uvědomění mas i jejich smělou, rozhodnou iniciativu dole, spontánní uskutečňování, rozšiřování a utužování svobod, demokracie, zásady, že všechna půda patří lidu.
8. Zkušenosti buržoazních a statkářských vlád na celém světě dospěly ke dvěma metodám, jak udržet lid v porobě. První z nich je násilí. Maximum možností této katanské metody předvedli ruskému lidu Mikuláš Romanov I. — Mikuláš Karabáčník a Mikuláš II. — Krvavý. Existuje však i druhá metoda, kterou nejlépe propracovala anglická. a francouzská buržoazie, „poučená“ řadou velkých revolucí a revolučním hnutím mas. Je to metoda klamání, pochlebování, frazérství, tisícerých slibů, krejcarových almužen, ústupků v tom, co je méně důležité, a zachovávání toho, co je důležité.
Specifika současné situace v Rusku spočívá v závratně rychlém přechodu od první metody ke druhé, od násilí na lidu k pochlebování lidu, ke klamání lidu sliby. Kocour Vaska poslouchá a žere[a]. Miljukov a Gučkov mají moc, chrání zisky kapitálu, vedou imperialistickou válku v zájmu ruského, anglického a francouzského kapitálu — a na řeči takových „kuchařů“, jako je Čcheidze, Cereteli a Stěklov, kteří vyhrožují, domlouvají, zapřísahají, snažně prosí, žádají a proklamují, odpovídají jen sliby, řečněním a okázalými prohlášeními... Kocour Vaska poslouchá a žere.
Důvěřivá zaslepenost a slepá důvěřivost bude však den ze dne mizet, zejména u proletářů a chudých rolníků, které život (jejich společenskoekonomické postavení) učí, aby nevěřili kapitalistům.
Vůdcové maloburžoazie „musí“ lid učit, aby důvěřoval buržoazii. Proletáři ho musí učit, aby jí nedůvěřoval.
__________________________________
Poznámky:
a V Krylovově bajce Kocour a kuchař kárá kuchař kocoura Vasku za to, že ukradl kuře. Kocour poslouchá, ale žere dál. Čes. red.
88 Lenin má na mysli celoruskou konferenci železničních zaměstnanců a dělníků, která se konala v Petrohradě ve dnech 6.—20. dubna (19. dubna—3. května) 1917. Zúčastnilo se jí 220 delegátů. Na konferenci bylo ustaveno pět komisí (pro otázky práce, pro vypracování stanov, pro řízení dopravy, pro vytvoření milice a pro svolání celoruského sjezdu, který měl založit odborový svaz). Konference, kterou řídily kompromisnické strany, zaujala obranářské stanovisko a vyjádřila plnou podporu buržoazní prozatímní vládě.
Za ÚV SDDSR pozdravil konferenci M. I. Kalinin. I. A. Teodorovič vystoupil na zasedání 8. (21.) dubna po projevech A. F. Kerenského a ministra dopravy N. V. Někrasova a „vnesl do celkové nálady jisté různice“ (Jedinstvo, č. 9 z 9. dubna 1917). Konference zvolila výkonný výbor a schválila politické i praktické instrukce ke zlepšení železniční dopravy.
>