Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Bedřich Engels
{501} *Prohlášení generální rady ke Cochranovu dopisu[368]
Redaktorovi listu "Eastern Post" Vážený pane,
v "Times" se 31. října objevil dopis o Internacionále, podepsaný Alexandrem Baillie Cochranem, na nějž bych chtěl s vaším svolením ve vašem listě odpovědět. Především, pan A. B. C.
"neví, zda pan Odger je dosud předsedou anglické odbočky této společnosti".
Funkce předsedy generální rady Internacionály, kterou pan A. B. C. nazývá anglickou odbočkou této společnosti, byla už v září 1867 zrušena. Je dobře známo, že po uveřejnění naší adresy o občanské válce ve Francii (v červnu tohoto roku) pan Odger z generální rady odešel.
Pan A. B. C. si přečetl nějaké kontinentální klepy o složení naší konference delegátů, která se konala v září v Londýně, a vztahuje tyto informace na veřejné shromáždění, jež se konalo v Saint Martin's Hallu 28. září 1864. Na tomto shromáždění, jak správně poznamenal autor článku v "Times" z 27. října, byla zvolena prozatímní rada Mezinárodního dělnického sdružení, ale nebyl "pan Odger zvolen předsedou, pan Cremer a pan Wheeler tajemníky", jak tvrdí pan A. B. C.
{502} Pan A. B. C. pak dále dokazuje věrohodnost svých informací tímto "autentickým dokumentem".
Za prvé:
"Rudá vlajka je symbol všeobecné lásky."
Tento autentický dokument není nic víc než preambule jednoho z nespočetných padělků, které nedávno uveřejnila jménem Internacionály pařížská policie a které generální rada už svého času jako padělek odmítla.
Za druhé:
"Ženevský program pod předsednictvím" (je dost těžké si představit, jak může být program pod předsednictvím) ,,Rusa Michaila Bakunina přijala londýnská generální rada v červenci 1869."
Tento ženevský program není nic jiného než stanovy ženevské "Aliance socialistické demokracie", které už citoval Jules Favre ve svém cirkuláři o Internacionále. A v odpovědi na tento cirkulář jsem prohlásil (viz "Times" z 13. června), že generální rada takový dokument nikdy nevydala. Naopak, vydala dokument, který původní stanovy Aliance zrušil.[a]
Mohu ještě dodat, že nedávná londýnská konference se s Aliancí, založenou Michailem Bakuninem, definitivně vypořádala a že "Journal de Geneve"[369], důstojný představitel stranických zásad pana A. B. C., se chopil obrany Aliance proti Internacionále.
Za třetí:
Pan A. B. C. vytahuje ze svého rance "autentických dokumentů" jakýsi zkomolený výtah ze soukromých dopisů našeho přítele Eugèna Duponta, který už dávno publikoval bonapartistický exprokurátor Oscar Testut[370]. Ještě předtím, než se pan A. B. C. vydal hledat na kontinentě tuto "věrohodnou informaci", proběhla už celým anglickým tiskem.
Pan Alexander Baillie Cochrane nazývá naši společnost "hanebnou". Jak mám já nazvat společnost, která pověřuje téhož Alexandra Baillie Cochrana zákonodárnou činností?
{503} Zůstávám
v úctě
John Hales
generální tajemník
Mezinárodního dělnického sdružení256, High Holborn
Napsal B. Engels 31. října 1871
Otištěno v" The Eastern Post",
čís. 163 z li. listopadu 1871Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).a Viz tento svazek zde. (Pozn. red.)
368 Toto prohlášení, které napsal Engels, odpovídá na dopis člena anglického parlamentu, konzervativce Alexandra Cochrana-Baillieho, uveřejněný 31. října 1871 v listu "Times". Cochrane ve svém dopise opakoval výmysly o Internacionále, které posbíral ve francouzském a anglickém reakčním tisku. K štvaní proti Internacionále se pokoušel využít také dokumentu bakuninovské Alliance socialistické demokracie. Engels přečetl prohlášení na zasedání generální rady z 31. října, které ho schválilo. Poněvadž redakce listu "Times" odmítla prohlášení generální rady uveřejnit, bylo otištěno v listu ,"The Eastern Post".
369 "Journal de Genève"- ["Ženevské noviny"], plným názvem "Ženevské národní, politické a literární noviny" - konzervativní deník, který vychází od roku 1826 v Ženevě.
370 Jde o výtah z důvěrného oběžníku generální rady federální radě románského Švýcarska, který uveřejnil roku 1871 Oscar Testut ve sborníku dokumentu Internacionály, vydaném pro policejní účely. Tento oběžník generální rady, který napsal Marx, odhaloval pomluvy bakuninovců o vedení Internacionály (viz Marx-Engels, Spisy 16, zde). Oběžník, který byl podepsán vždy příslušným dopisujícím tajemníkem, rozeslala generální rada všem sekcím. Testut uveřejnil výtah z exempláře, který zabavila francouzská policie a který byl podepsán Eugènem Dupontem, dopisujícím tajemníkem pro Francii (viz Oscar Testut, "L'Internationale", ["Internacionála"] 3. opravené a rozšířené vydání, Paříž-Versailles 1871, str. 237-238).