Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Bedřich Engels



Anglické ozbrojené síly proti Německu


Manchester 27. června 1864

Děje se něco neuvěřitelného: Anglie hrozí Německu válkou[355]. Podle "United Service Gazette" dostal sklad v Pimlico (Londýn) a arzenál ve Woolwichi rozkazy, podle nichž mají připravit k okamžitérnu použití potřebnou výstroj a výzbroj pro 30 000 mužů, a jak se dá čekat, za několik dní uslyšíme, že lamanšská flotila odplula do Sundu nebo do Beltů[a].

Jaké ozbrojené síly má Anglie v této chvíli k dispozici, nám objasňuje "Army and Navy Gazette". Ve svém čísle z 25. června piše

"Máme k dispozici tyto námořní síly, které mohou na rozkaz ihned zvednout kotvy:

 
Koňských sil
Děl
Tonáž
Mužů
"Edgar", dřevěná loď
600
71
3094
810
"Warrior", obrněná loď
1250 
40
6109
705
"Black Prince", obrněná loď
1250 
41
6109
705
"Prince Consort", obrněná loď
1000 
35
4045
605
"Hector", obrněná loď
800 
28
4089
530
"Defence", obrněná loď
600 
16
3720
457
"Aurora", dřevěná fregata
400 
35
2558
515
"Galatea", dřevěná fregata
800 
26
3227
515
"Wolverene", dřevěná korveta
400 
21
1703
275
"Research", obrněná loď
200 
4
1253
135
"Enterprise", obrněná loď
160 
4
993
121
"Geyser", dřevěný kolový parník
280 
6
1054
175
"Assurance", dřevěná loď
200 
4
681
90
"Salamis", dřevěný kolový parník
250 
2
?
65
"Trinculo", dřevěný dělový člun
60 
2
268
24

Aby byly dále k dispozici speciální lodě s menším ponorem pro mělké a úzké plavební dráhy v Baltském moři a u dánského pobřeží, vydala admiralita rozkaz připravit k vyplutí tyto lodě:

 
Koňských sil
Děl
Tonáž
Mužů
"Cordelia", dřevěná korveta
150
11
579
130
"Fawn", dřevěná korveta
100 
17
751
175
"Racer", dřevěná korveta
150
11
579
130

           Dále budou vbrzku hotovy nově postavené lodě:

"Achilles", obrněná loď

1250

30

6121

705
"Royal Sovereign", obrněná věžová loď
800 
5
3963
500
"Caledonia", obrněná loď
1000 
35
4125
605
"Ocean", obrněná loď
1000 
35
4047
605

K tomu přistupují četné lodě parní zálohy a konečně lodě pobřežní stráže, mezi nimi 15 dělových člunů po 60 koňských silách a dvou těžkých dělech."

Tyto dělové čluny, podle mínění "Army and Navy Gazette", budou nepříteli stejně na obtíž jako ovádi koňovi; nebude prý možné se jich nijak zbýt. (Jako by Prusové v Baltském moři také neměli 22 takových ovádů!)

Potud sahá výklad "Army and Navy Gazette" o loďstvu. Byli jsme vloni na palubě většího počtu lodí obrněné flotily a kromě toho jsme pečlivě sledovali jejich osudy a pokusné plavby. Ukazuje se, že žádná z těchto obrněných lodí nemůže obstát za bouřlivého počasí na širém moři; "Prince Consort" se v zimě v Irském moři málem potopil při bouři, kterou každá dřevěná loď lehce vydržela. Těchto lodí se tedy dá použít jen k jednotlivým předem určeným akcím (námořním bitvám nebo útokům proti pobřežním opevněním), po nichž se vždycky zase musejí vrátit do přístavu. K blokádám apod. se nehodí. Mají většinou 41/2 palcový pancíř, zhotovený z válcovaného železa různé kvality a pokládaný různým způsobem; ve všech případech má dvě stopy tlusté dřevěné podloží, a to i u lodí, které jsou jinak celé ze železa. Žádný z těchto pancířů nevydrží zásah 70liberní, zpředu naplocho seříznutou Whitworthovou ocelovou střelou, většina z nich však nevydrží ani zásah 70liberní Whitworthovou ocelovou bombou, která má stejný tvar jako plná střela. V Prusku se nyní lijí rýhované kanóny se stejným vývrtem hlavně jako u starých 48liberních děl, což se přibližně rovná ráži zmíněných Whitworthových děl. Zpředu naplocho seříznuté válcovité ocelové střely (bez kónické špičky) z takových kanónů prorazí tyto pancíře i tehdy, je-li jejich zadní polovina dutá a obsahuje trhavou nálož. Tyto trhavé střely (jak ukázaly Whitworthovy pokusy) nepotřebují při střelbě proti železnému pancíři žádný zapalovač; při prorážení pancíře se vyvine tak vysoká teplota, že se střely rozžhaví do běla a prach uvnitř vzplane.

Výzbroj obrněných lodí se skládá vesměs z hladkých 68liberních děl (osmipalcové ráže) na bocích a ze 110liberních Armstrongových děl (scdmipalcové ráže), která jsou jako otáčivá děla umístěna na přídi a zádi. Některé z těchto lodí měly také 40liberní a 70liberní Armstrongova děla na bocích, ale je otázka, zda tato děla nebudou nahrazena 68liberními. Stará osmašedesátiliberka je velmi vážené, solidní a na svou ráži lehce ovladatelné dělo, které má velmi dobrý účinek až na vzdálenost nejméně dva tisíce kroků a je určitě nejlepší v celém anglickém válečném loďstvu. Naproti tomu Armstrongovy kanóny nabíjené zezadu jsou velmi nespolehlivé, poněvadž drážky v hlavni se vinou nedostatečného zpevnění olověného pláště střely rychle zanášejí olovem, a především proto, že závěr komory není k ničemu. Skládá se ze čtyřhranného bloku železa, nasazovaného shora a sahajícího až něco pod dno vývrtu a upevňovaného zezadu šrouby. Když se uváží, že při sedmicoulové ráži má střela 110 liber, ale závěr jen 135 liber, dovede si každý představit, co se stane po několika výstřelech, když zbytky spáleného prachu zabrání správnému utěsnění závěru: jakmile se plyny vznikající při explozi dostanou pod závěr, vyhodí ho z děla a závěr vyletí vysoko do vzduchu. To se také pravidelně stává, a proto mají tato Armstrongova děla v loďstvu velmi špatnou pověst, přestože se jinak vyznačují velkou přesností zásahů.

"Royal Sovereign" bude mít ve svých čtyřech kopulích či věžích pět velmi těžkých kanónů, jejichž vlastnosti dosud nejsou známé. Jeho pancíř nemá dřevěné podloží. Zda tato loď je k něčemu dobrá na širém moři, to se teprve ukáže.

Menší a vesměs dřevěné lodě mají na bocích převážně hladké 32liberní kanóny dlouhé 9 stop 6 palců a 10 stop - velmi dobré kanóny, které na rozdíl od 68liberních děl dobře sncsou prachovou náplň až do 1/3 váhy koule, a mají proto na svou ráži velmi přesnou střelbu. Avšak i těžké lodě mají na bocích také několik lehkých osmipalcových bombometných děl. Otáčivá děla jsou buďto osmipalcová hladká děla lehčí či těžší konstrukce, ancbo Armstrongova děla na podlouhlé střely o váze 40, 70 nebo 110 liber.

Ponor velkých obrněných lodí je nejméně 25 stop, takže se v tomto ohledu dají přirovnat k řadovým lodím a k nejtěžším fregatám. Proto jsou tyto obrněné lodě v úzkých a mělkých vodách bezcenné; uplatní se jen v hlubokých plavebních drahách úzkých zátok a ústí řek, kde jich lze použít k ničení pobřežních baterií a pevnůstek. Zde jsou tyto lodě nebezpečné, jcstliže obránce má příliš lehká děla a nepoužívá ocelových střel. Zda lze pancíř těchto lodí prorazit ocelovými střelami z pruských rýhovaných 24liberních děl, je otázka. Ale rýhovaná 48libcrní děla to dokáží určitě, jestliže se použije ocelových, zpředu naplocho seříznutých střel, jestliže dělo snese prachovou náplň, která činí šestinu až čtvrtinu váhy střely, a jestliže se bude moci střílet na vzdálenost 600 až 800 kroků. Kdyby se na vhodných bodech, třeba i v nevelkém počtu, rozmístily sedmipalcové až osmipalcové rýhované kanóny, které můžeme tak lehce zhotovit z Kruppovy lité oceli, postaraly by se o to, aby těžké anglické obrněné lodě byly pro naše pobřeží velmi brzy neškodné. Jen musí být střela ocelová, válcovitá a nesmí mít žádnou kónickou nebo zaoblenou špičku, aby se i při šikmém dopadu zaryla do železného pancíře ostrou hranou. Whitworth probíjel těmito střelami pancíř i při úhlu dopadu větším než 50 stupňů. U tak těžkých děl je také nejlepší úplně upustit od všech pokusů s nabíjením zezadu; od určité ráže výše jsou nepochybně jen na škodu, a na zdlouhavé pokusy už není čas.

Tolik o loďstvu, a teď se podívejme, co nám "Army and Navy Gazette" dovede říci o pozemní armádě, která je k dispozici:

"Jedectvo. 4., 5., 6. pluk gardových dragounů; 1. a 2. (dragounský); 3., 4., 8. (husarský); 9. (hulánský); 10., 11., 12., 13., 14., 15., 16. (husarský) pluk. Každý o 650 mužích včetně důstojníků, celkem 10 700 mužů.

Dělostřelectvo. 10 jízdních baterií (po 6 dělech), 26 polních baterií (pojízdných) rovněž po 6 dělech, a 25 pevnostních baterii. Celkem 216 polních děl a 13 700 mužů.

Ženijní vojsko. 20 rot a 2 vozatajské roty, celkem 2700 mužů.

Pěchota. První prapory 2., 3., 5., 6., 8., 10., 11., 13., 14., 24., 26., 29., 31., 32., 37., 41., 45., 49., 53., 58., 59., 60., 61., 64., 69., 73., 74., 75., 83., 84., 85., 86. a 87. pluku; druhé prapory 1., 12. a 60. pluku. K tomu přistupují první prapory 21., 39. a 62. pluku, které jsou právě na cestě z Ameriky, celkem tedy 39 praporů. Po odečtení náhradních rot zůstává v praporu přibližně 780 mužů připravených vytáhnout do pole, čili celkem 30 000 vycvičených vojáků. K tomu přistupují náhradní části celé armády, dohromady na 18 000 mužů jako první náhradní kontingent, a konečně gardové jednotky (1300 mužů jezdectva a 6000 mužů pěchoty).

Úhrnem: jezdectvo 12 000; dělostřelectvo 13 700; ženijní vojsko 2700; pěchota 54 000 mužů, celkový počet 82 000 mužů. Abychom zjistili, jaké ozbrojeně síly mohou ihned vytáhnout do pole, musíme však odečíst nejprve náhradní části s 18 000 muži a pak dalších 25% na vojáky mimo bojovou službu a na jednotky, které jsou nepostradatelné v samé Anglii. Pak by nám zbylo ještě asi 48 000 vojáků dobře vyškolených a přivyklých boji, kteří jsou připraveni jít kamkoli a dělat cokoli, budou-li je patřičně podporovat pomocné a správní orgány. Asi polovinu tohoto počtu by měla další záloha z nováčků. V jaké síle se shromáždila milice při letošním právě ukončeném výcvikovém kursu, nevíme, je však zřejmě početnější než roku 1863, kdy se při inspekcích představila v síle 102 000 mužů. A konečně počet dobrovolníků činí asi 160 000 mužů."

Potud "Army and Navy Gazette". Tato statistika by mohla pro dnešek stačit, neboť máme beztak v úmyslu podat vašim čtenářům přesnou zprávu o anglických pozemních silách. Na jedno se však může vaše německé vojsko spolehnout: Srazí-li ses Angličany, bude mít co dělat s docela jiným protivníkem, než jsou sice stateční, ale špatně vycvičení a těžkopádní Dánové.




Napsal B. Engels 27. června
v první polovině února 1864
Otištěno v "Allgemeine Militär-Zeitung"
čís. 27 z 6. července 1864
  Podle textu novin
Přeloženo z němčiny



__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a — míní se průlivy Velký a Malý Belt. (Pozn. red.)


355 Tím se míní Palmerstonovo prohlášení v Dolní sněmovně 23. července 1863, vyvolané zostřením konfliktu mezi Dánskem a Německým spolkem. Předmětem sporu byla německá knížectví Šlesvik a Holštýn, nad nimiž měl do té doby svrchovanou moc dánský král. Palmerston v Dolní sněmovně prohlásil, že pokusí-li se Německo nějakým způsobem narušit nedotknutelnost dánského území, nebude mít co dělat jen s Dánskem. Cílem Palmerstonova vystoupení bylo pouze upokojit anglické veřejné mínění žádající na anglické vládě, aby splnila své závazky, které přijala podepsáním londýnského protokolu z 8. května 1852 o celistvosti dánského království (viz poznámku [176]).