Sjezd porýnských měst

Bedřich Engels

Sjezd porýnských měst

Kolín 3. května. Sjezd porýnských obecních rad se bude přece jen konat, i když v poněkud méně oficiální podobě, a to až příští úterý.

Je samozřejmé, že si od tohoto shromáždění buržoů, zvolených podle třístupňového censového systému a při jejichž volbě byly lidové masy vyloučeny, vůbec nic neslibujeme. Do Berlína bude vyslána deputace, kterou ovšem k panu von Hohenzollernovi ani nepustí.

Ale možná, že ke sjezdu vůbec ani nedojde. V neděli se zde v Kolíně konají různé stranické sjezdy.^{^[323]} Vláda se pokouší vyprovokovat stůj co stůj konflikt mezi lidem a vojskem, aby mohla s námi Porýňany zatočit stejně jako zatočila s Berlíňany.

Záleží na kolínských dělnících, aby tento mazaný pruský plán zhatili. Kolínští dělníci mohou svým klidem, neochvějnou chladnokrevností vůči všem provokacím vojska vzít vládě každou záminku k násilným zákrokům.

Jsou před námi rozhodující události. Vídeň, Čechy, jižní Německo a Berlín jsou v kvasu a čekají jen na vhodný okamžik. Kolín může přispět, velmi přispět, nemůže však začít první s rozhodujícím úderem.

Nechť mají kolínští dělníci zejména příští neděli na paměti, že všechny provokace vlády mají jen jediný cíl — vyvolat takový výbuch, k němuž by došlo ve chvíli pro nás nepříznivé, zato pro vládu příznivé.

Revoluce lze dělat pouze při velkých událostech; přijmeme-li však výzvu vlády, bude z toho nanejvýš jen vzpoura.

Kolínští dělníci, pamatujte na 25. září!^{^[324]}

Napsal B. Engels 3. května 1849
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“,
čís. 289 ze 4. května 1849

Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání).

323 V neděli 6. května 1849 se konaly v Kolíně tři sjezdy organisací Porýnské provincie a Vestfálska: sjezd dělnických spolků, sjezd demokratických spolků a v předměstí Kolína Deutzu sjezd konstitučně monarchistických „Měšťanských spolků“.

324 25. září 1848 zatkly kolínské úřady řadu vedoucích činitelů demokratických a dělnických spolků a vyprovokovaly tak předčasné vystoupení dělníků, kteří začali stavět ve městě barikády. Marx se svými stoupenci vynaložil nemalé úsilí, aby zabránil předčasnému a isolovanému vystoupení kolínských dělníků. Následujícího dne byl v Kolíně pod záminkou „ochrany osob a majetku“ vyhlášen stav obležení.