Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
Revoluce ve Vídni a „Kölnische Zeitung“[270]
Kolín 3. listopadu. Naši čtenáři se nikdy neoddávali utopickým nadějím pokud jde o Vídeň. Po červnové revoluci jsme věřili, že buržoasie je schopna jakékoli podlosti. Hned v prvním čísle "Neue Rheinische Zeitung", které vyšlo po zrušení stavu obležení, jsme psali: "Pro nedůvěru buržoasie k dělnické třídě hrozí nebezpečí, že tato revoluce bude poražena nebo přinejmenším ochromena. Ať už je tomu tak nebo onak, její účinek na Uhry, Itálii a Německo zhatí kontrarevoluci celý její válečný plán!"[a]
Vůbec bychom tedy nebyli překvapeni porážkou Vídně; přimělo by nás to jen k tomu, abychom upustili od jakýchkoli kompromisů s buržoasií, která měří svobodu svobodou čachru, a abychom nesmiřitelně a nekompromisně vystoupili proti hanebné německé střední třídě, která se ochotně zříká svého vlastního panství, jen když smí bez boje dál obchodovat. Anglická a francouzská buržoasie je ctižádostivá; vídeňská porážka by potvrdila bezectnost německé buržoasie.
Tedy: ani na okamžik jsme se nezaručovali za vítězství Vídeňanů. Jejich porážka by nás nepřekvapila. Pouze by nás přesvědčila, že mír s buržoasií není možný, ani na přechodnou dobu, a že lid musí zůstat stranou bojů buržoasie s vládou, musí vyčkat, až buď zvítězí, nebo bude poražena, a pak toho využít. Opakujeme. Podívají-li se naši čtenáři do dosud vyšlých čísel našeho listu, přesvědčí se, že nás nemůže překvapit ani vítězství, ani porážka Vídeňanů.
Překvapuje nás však nové zvláštní vydání "Kölnische Zeitung". Cožpak vláda úmyslně rozšiřuje falešné pověsti o Vídni, aby potlačila rozruch v Berlíně a v provinciích? Což Dumont podplácí pruský státní telegraf, aby zprávy z "berlínských" a "vratislavských" ranních listů dostával on, Dumont, a aby nedocházely "špatnému tisku"? A odkud měl Dumont dnes ráno svou "telegrafickou depeši", kterou jsme my nedostali? Nebo snad angažoval jako redaktora Birka z Trevíru, tuto nulu, která se postavila na Wittgensteinovo místo? Tomu nevěříme. Vždyť i takový Brüggemann, Wolfers nebo Schwanbeck - co to všechno je proti Birkovi! Pochybujeme, že by Dumont angažoval takovou impotentní osobu.
Dnes v 6 hodin večer přináší Dumont, který kdysi přinášel nepravdivé zprávy o únorové a březnové revoluci, ve svých prvních zprávách znovu "telegrafickou" zprávu, podle níž se prý Vídeň vzdala "vendskému svrabu", "Windischgrätzovi"[b].
To je možné. Ale to, co pokládá za možné kdysi krví zbrocený "Brüggemann"[271], bývalý dopisovatel staré "Rheinische Zeitung", ten bodrý muž, jehož názor byl vždy v dokonalé shodě se "směnnou hodnotou" názorů vůbec - se zakládá na zprávách listů "Preussischer Staats-Anzeiger" a "Breslauer Zeitung"[272]. Samostatným přínosem k historii budou historky "Brüggemanna" nebo "Kölnische Zeitung" o únorové, březnové a říjnové revoluci.
Uvádíme dále tyto zprávy, které nic nepřinášejí.
Napsal K. Marx 3. listopadu 1848
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“
čís. 133 z 3. listopadu 1848Podle textu novin
Přeloženo z němčiny__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)b Slovní hříčka se jménem Windischgrätz: „wendische Krätze“ — „vendský (tj. lužický) svrab“. (Pozn. red.)
270 Titul článku pochází od Institutu marxismu-leninismu při ÚV KSSS.
271 Narážka na Brüggemannovu předchozí politickou činnost; Brüggemann byl za účast ve studentském oposičním hnutí a za vystoupení na obranu svobody tisku na hambašské slavnosti (1832) odsouzen k trestu smrti pro „vlastizradu“. Trest mu byl později změněn v doživotní vězení. Po amnestii roku 1840 byl osvobozen.
272 „Breslauer Zeitung“ [„Vratislavské noviny“] — německé noviny založené ve Vratislavi roku 1820; ve čtyřicátých letech 19. století měly buržoasně liberální zaměření.