Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx a Bedřich Engels
Výbor veřejné bezpečnosti v Berlíně
Kolín 5. června. Berlín podobně jako Paříž v roce 1793 má nyní svůj Comité de sûreté générale[a], jen s tím rozdílem, že pařížský výbor byl revoluční, kdežto berlínský je reakční. Podle vyhlášky uveřejněné v Berlíně uznaly "úřady pověřené udržováním pořádku" za nutné "spojit se k společnému postupu". Proto jmenovaly výbor bezpečnosti, který má sídlo na Oberwallstrasse. Tato nová instituce má toto složení: 1) předseda - ředitel v ministerstvu vnitra Puttkamer; 2) bývalý velitel občanské gardy, komandant Aschoff; 3) policejní president Minutoli; 4) státní návladní Temme; 5) starosta Naunyn a dva městští radní; 6) představený městského zastupitelstva a tři zástupci města; 7) pět důstojníků a dva řadoví příslušníci občanské gardy.
Tento výbor bude
"především sledovat všechno, co porušuje nebo ohrožuje veřejný klid a pořádek, a podrobí tato fakta všestrannému a důkladnému uvážení. Aniž by se uchyloval ke starým a nevhodným prostředkům a formám a vyhýbaje se zbytečné korespondenci, dojedná patřičné kroky a prostřednictvím různých správních orgánů zařídí rychlé a energické provádění nutných nařízení. Pouze takovouto spoluprací může být v úřadování, za nynějších poměrů často velmi nesnadném, dosaženo rychlého a rozhodného postupu, spojeného s žádoucí opatrností. Zejména pak občanské gardě, která převzala ochranu města, se dostane možnosti, vyžádá-li si toho situace, dodat náležitého důrazu nařízením úřadů, usneseným za jejího souhlasu. S naprostou důvěrou v pochopení a spolupráci veškerého obyvatelstva, zejména ctihodného (!) stavu řemeslnického a (!) dělníků, přistupují poslanci, nespoutaní žádnými stranickými názory a snahami‚ ke svému těžkému poslání a doufají, že je splní k všeobecnému blahu především mírumilovnou cestou zprostředkování."
Již tento hladký, úlisný, poníženě prosebný jazyk dává tušit že se zde vytváří středisko reakční činnosti, namířené proti revolučnímu berlínskému lidu. Složení výboru tento předpoklad jen potvrzuje. Je tu především pan Puttkamer, týž, který se jako policejní president proslavil svými vypovídacími rozkazy. Vypadá to zcela jako v byrokratické monarchii: neexistuje jedna významná instituce, která by neměla alespoň jednoho Puttkamera. Dále pan Aschoff, kterého pro jeho zupáckou hrubost a reakční intriky v občanské gardě tak nenáviděli, že se usnesli ho odstranit. A nyní se také skutečně vzdal své funkce. Dále pan Minutoli, který roku 1846 zachránil v Poznani vlast tím, že odhalil spiknutí Poláků, a nedávno vyhrožoval, že vypoví sazeče, když stávkovali za zvýšení mezd. A dále zástupci dvou institucí, které se staly krajně reakční: magistrátu a městského zastupitelstva, a konečně důstojníci občanské gardy a mezi nimi největší reakcionář major Blesson. Doufáme, že si berlínský lid nedá od tohoto samozvaného reakčního výboru nijak poručníkovat.
Ostatně výbor už zahájit svou reakční činnost, když žádal, aby byla odvolána národní pouť k hrobu březnových bojovníků, která byla stanovena na včerejšek (neděle), protože je to demonstrace, a demonstrace vůbec jsou zlá věc.
Napsáno 5. června 1848
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“
čís. 6 z 6. června 1848Podle textu novin
Přeloženo z němčiny__________________________________
Poznámky:
(Písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a — Výbor veřejné bezpečnosti.(Pozn. red.)