Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx a Bedřich Engels
Požadavky Komunistické strany v Německu[1]
"Proletáři všech zemí, spojte se!" 1. Celé Německo se prohlašuje za jednotnou, nedělitelnou republiku.
2. Každý Němec, který dosáhl 21 let, má právo volit a být volen za předpokladu, že nebyl odsouzen pro trestný čin.
3. Zástupci lidu dostávají plat, aby i německý dělník mohl zasedat v parlamentu německého lidu.
4. Všeobecné ozbrojení lidu. V budoucnu budou armády zároveň armádami dělníků, takže vojsko nebude jako dříve jen spotřebovávat, nýbrž bude vyrábět ještě víc, než činí jeho udržovací náklady.
Mimoto je to prostředek k organisaci práce.
5. Soudní řízení je bezplatné.
6. Všechna feudální břemena, všechny dávky, roboty, desátky atd., které dosud doléhaly na bedra venkovského lidu, se bez jakékoli náhrady ruší.
7. Panovnické a ostatní feudální statky, všechny doly, šachty atd. se přeměňují ve státní vlastnictví. Na těchto statcích se hospodaří ve velkém a nejmodernějšími vědeckými metodami ve prospěch všech.
8. Hypotéky váznoucí na rolnických usedlostech se prohlašují za státní vlastnictví. Úroky z nich platí rolníci státu.
9. V krajích, kde je rozšířeno pachtování půdy, se platí pozemková renta nebo pachtovné jako daň státu.
Všechna tato opatření uvedená pod bodem 6, 7, 8 a 9 se činí za tím účelem, aby byla zmírněna veřejná a jiná břemena rolníků a drobných pachtýřů, aniž by byly omezeny prostředky nutné k úhradě státních výdajů a aniž by byla ohrožena sama výroba.
Skutečný vlastník půdy, který není ani rolníkem, ani pachtýřem, nemá naprosto žádný podíl na výrobě. Jeho spotřeba je tudíž pouhým zneužíváním.
10. Místo veškerých soukromých bank se zřizuje státní banka, jejíž papíry mají kurs stanovený zákonem.
Toto opatření umožňuje, aby se úvěr upravil v zájmu všeho lidu, a podkopává tak panství finančních magnátů. Tím, že postupně nahrazuje zlato a stříbro papírovými penězi, zlevňuje nezbytný prostředek buržoasního obratu, všeobecný směnný prostředek, a umožňuje použít zlata a stříbra v oblasti zahraničních styků. Toto opatření je posléze nutné k tomu, aby konservativní buržoové byli svými zájmy připoutáni k vládě[a].
11. Všechny dopravní prostředky: železnice, průplavy, parníky, cesty, pošty atd., přebírá stát. Převádějí se do vlastnictví státu a dávají se nemajetné třídě k bezplatnému používání.
12. Ve služném všech státních úředníků bude pouze ten rozdíl, že úředníci, kteří mají rodinu, tedy i větší potřeby, budou dostávat i vyšší plat než ostatní.
13. Úplná odluka církve od státu. Duchovní všech vyznání budou placeni pouze svou dobrovolnou obcí.
14. Omezení dědického práva.
15. Zavedení vysokých progresivních daní a zrušení spotřebních daní.
16. Zřízení národních dílen. Stát zaručuje všem dělníkům existenci a pečuje o lidi neschopné práce.
17. Všeobecná bezplatná výchova lidu.
Je v zájmu německého proletariátu, maloburžoasie a drobného rolnictva, aby tato opatření se vší energií prosazovali. Neboť jen jejich uskutečněním mohou miliony lidí, které byly dosud v Německu vykořisťovány hrstkou osob a které mají být i nadále udržovány v porobě, dosáhnout svých práv a moci, která jim jako tvůrcům veškerého bohatství náleží.
Výbor: Karel Marx, Karl Schapper, H. Bauer, B. Engels, J. Moll, W. Wolf
Napsali K. Marx a B. Engels
mezi 21. a 29. březnem 1848
Otištěno jako leták v Paříži
kolem 30. března 1848
a v novinách: ve zvláštní příloze
k „Berliner Zeitungs-Halle“,
čís. 82 z 5. dubna 1848;
v listu „Mannheimer Abendzeitung“,
čís. 96 ze 6. dubna 1848;
v příloze k „ Trier‘sche zeitung“,
čís. 97 ze 6. dubna 1848;
v příloze k „Deutsche Allgemeine Zeitung“,
čís. 100 z 9. dubna 1848,
a uveřejněno také jako leták v Kolíně n. R.
před 10. záři 1848Podle textu listu „Berliner Zeitungs-Halle“
porovnaného z textem kolínského letáku
Přeloženo z němčiny__________________________________
Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a V letáku vydaném později v Kolíně n. R. stojí místo slov „připoutáni k vládě“ — „spjati s revolucí“. (Pozn. red.)
1 "Požadavky Komunistické strany v Německu" napsali K. Marx a B. Engels v Paříži mezi 21. a 29. březnem 1848. Tyto požadavky se staly politickou platformou Svazu komunistů v německé revoluci, která právě začala. Byly vydány kolem 30. března jako zvláštní leták a na počátku dubna otištěny v demokratických listech "Berliner Zeitungs -Halle" ["Berlínská čítárna"], "Mannheimer Abendzeitung" ["Mannheimský večerník"], "Trier'sche Zeitung" ["Trevírské noviny"], "Deutsche Allgemeine Zeitung" ["Německé všeobecné noviny"].
Členové Svazu komunistů, kteří se vraceli do vlasti, dostávali s sebou "Požadavky Komunistické strany v Německu" jako směrnice. Za revoluce se Marx, Engels a jejich stoupenci snažili propagovat tento programový dokument mezi lidovými masami. Ještě před 10. zářím 1848 byly "Požadavky" vydány v Kolíně nad Rýnem jako leták a členové kolínského Dělnického spolku je rozšiřovali v Porýnské provincii. Kromě několika nepodstatných rozdílů stylistického rázu se liší text letáku od textu vydaného v dubnu 1848 jinou formulací bodu 10 (viz poznámka [a]). Na druhém demokratickém kongresu v Berlíně v říjnu 1848 podal delegát kolínského Dělnického spolku Beust jménem komise pro řešení sociální otázky návrh, aby byl schválen program opatření, který byl téměř celý převzat z "Požadavků". Jednotlivé body "Požadavků" (zejména body 1 a 4) se projednávaly v listopadu a prosinci 1848 na schůzích kolínského Dělnického spolku.
Koncem roku 1848 nebo počátkem roku 1849 vyšly "Požadavky" také jako brožura u Wellera v Lipsku, a to ve zkráceném znění: bylo vynecháno heslo na začátku, druhý odstavec bodu 9, poslední věta bodu 10 a v podpisu chybí slovo "Výbor".