Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx a Bedřich Engels
Zdravice německých demokratických komunistů v Bruselu
panu Feargusu OʼConnorovi
Vážený pane!
U příležitosti Vašeho skvělého volebního úspěchu v Nottinghainu dovolujeme si Vám a Vaším prostřednictvím i anglickým chartistům blahopřát k tomuto významnému vítězství. Porážku freetraderovského ministra[a] ohromnou chartistickou většinou při hlasování aklamací,[8] a to právě v době, kdy v parlamentě triumfují zásady svobodného obchodu,[9] pokládáme, vážený pane, za příznak toho, že dělnická třída v Anglii si velmi dobře uvědomuje, jaké postavení bude muset zaujmout po vítězství zásad svobodného obchodu. Tento fakt dokazuje, jak dobře dělnická třída pochopila, že nyní, kdy buržoasie provedla své stěžejní opatření, nyní, kdy stačí, aby nahradila dosavadní slabý a kompromisnický kabinet energickou, skutečně buržoasní vládou, a tak se stala uznávanou vládnoucí třídou ve Vaší zemi, že nyní musí velký boj mezi kapitálem a prací, mezi buržoasií a proletariátem vstoupit do rozhodující fáze. Tím, že velkostatkářská aristokracie vyklidila pole, nepřátelské tábory se vyhranily; buržoasie a dělnická třída jsou nyní jediné třídy, mezi nimiž může dojít k boji. Každá ze zápasících stran má své vlastní bojové heslo, jež jí diktují její zájmy a její postoj k druhé straně: buržoasie — „rozšiřování obchodu stůj co stůj a vládu lancashirských přádelníků, která by tento cíl uskutečnila“; dělnická třída — „demokratické přetvoření ústavy na základě Lidové charty“[10], což má dopomoci dělnické třídě v Anglii k moci. S radostí pozorujeme, že si angličtí dělníci plně uvědomují, jak se poměr sil obou stran změnil, že s konečnou porážkou třetí strany, aristokracie, nastalo pro chartistickou agitaci nové období, že od nynějška bude a musí hrát chartismu významnou úlohu přes „umlčovací spiknutí“ buržoasního tisku a konečně že tyto změněné okolnosti ukládají dělníkům nové úkoly. Že si tyto úkoly uvědomují, dokazuje to, že hodlají kandidovat v příštích všeobecných volbách.
Zvláště Vám musíme blahopřát, vážený pane, k Vašemu skvělému projevu při volbách v Nottinghamu a k tomu, jak jste v něm výstižně formuloval protiklad mezi demokracií dělůické třídy a liberalismem buržoasie.
Gratulujeme Vám i k jednomyslnému vótu důvěry, které Vám spontánně odhlasovala celá chartistická organisace v souvislosti s pomluvami Thomase Coopera, tohoto rádoby bezúhonného muže. Chartistická strana může jen získat vyloučením takových zakuklených buržoů, kteří se ohánějí chartismem, aby získali popularitu, a přitom se snaží vetřít do přízně buržoasie tím, že pochlebují jejím literárním představitelům (jako je hraběnka z Blessingtonu, Charles Dickens, D. Jerrold a jiní Cooperovi „přátelé“), a tím, že hlásají takové podlé a hanebné babské zásady, jako je zásada „neodporování“.
A konečně musíme, vážený pane, Vám i Vašim spolupracovníkům poděkovat za to, jak ušlechtile a moudře vedete časopis „The Northern Star“[11]. Ani chvíli neváháme prohlásit, že „Star“ je jediný anglický list (snad kromě „People‘s Journal“, jejž známe jen z citátů ve „Staru“), který zná skutečnou situaci politických stran v Anglii; je opravdu a hluboce demokratický a je prost všech nacionálních a náboženských předsudků; sympatisuje s demokraty a dělníky (což je dnes skoro totéž) na celém světě; ve všech těchto otázkách vyjadřuje mínění anglické dělnické třídy, a je to proto jediný anglický list, který stojí za to, aby jej četli demokraté na kontinentě. Prohlašujeme zde, že učiníme všechno, co je v našich silách, aby se „Northern Star“ na kontinentě co nejvíc rozšířil a aby se překlady článků z něho objevovaly v co největším počtu novin na kontinentě.
Tyto city si Vám, vážený pane, dovolujeme vyjádřit jako uznávaní představitelé mnoha německých komunistů v Německu pro všechny jejich styky se zahraničními demokraty.
Za německé demokratické komunisty v Bruselu
výbor: Engels
Ph. Gigot
Marx
V Bruselu 17. července 1846
_______________________________
Napsali K. Marx a B. Engels
Otištěno v listu „The Northen Star“
čís. 454 z 25. července 1846Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny
__________________________________
Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a Tím se míní John Cam Hobhouse. (Pozn. red.)
8 Jde o vítězství chartistického předáka OʼConnora nad buržoasním kandidátem do parlamentu Hobhousem na volební schůzi v červenci 1846 při hlasování aklamací. V Anglii se až do roku 1872 při navrhování kandidátů hlasovalo aklamací a mohly se ho zúčastnit i osoby, které neměly volební právo. Avšak v den vlastních voleb, kdy mohl kandidovat i kandidát zamítnutý aklamací, směl se hlasování účastnit jen nepatrný počet „pravoplatných“ voličů, omezený vysokým majetkovým censem, censem trvalého bydliště atd.
Přes tento nedemokratický systém podařilo se O‘Connorovi získat většinu hlasů i při hlasování lístky v srpnu 1847 a dostat se tak do parlamentu.
9 Míní se přijetí osnovy zákona o zrušení obilních zákonů v červnu 1846. Takzvané obilní zákony, jejichž účelem bylo omezení nebo zákaz dovozu obilí z ciziny, byly v Anglii zavedeny v zájmu velkých pozemkových vlastníků — landlordů. Přijetí osnovy zákona z roku 1846 znamenalo vítězství průmyslové buržoasie, která bojovala proti obilním zákonům pod heslem svobody obchodu.
10 Lidová charta — listina obsahující požadavky chartistů, byla uveřejněna 8. května 1838 jako návrh zákona, který měl být předložen parlamentu; měla šest bodů: všeobecné volební právo (pro muže od 21 let), každoroční volby do parlamentu, tajné hlasování, vyrovnání volebních obvodů, zrušení majetkového censu pro kandidáty do parlamentu, plat pro poslance. V letech 1839 a 1842 parlament petice chartistů, žádající přijetí Lidové charty, zamítl. V letech 1847—1848 rozvinuli chartisté znovu masovou kampaň za přijetí Charty.
11 „The Northern Star“ [„Severní hvězda“] — anglický týdeník, ústřední orgán chartistů; byl založen roku 1837; vycházel do roku 1852, zpočátku v Leedsu a od listopadu 1844 v Londýně. Zakladatelem a redaktorem časopisu byl Feargus O‘Connor, ve čtyřicátých letech jej redigoval také George Julian Harney. Od září 1845 do března 1848 spolupracoval s tímto časopisem Engels.