Karel Marx, Bedřich Engels
Svatá rodina aneb Kritika kritické Kritiky
Kapitola třetíDůkladnost kritické kritiky
aneb
kritická kritika v podobě pana J. (Jungnitze?)[9]Kritika se nemůže nedotknout nekonečně důležitého sporu pana Nauwercka s berlínskou filosofickou fakultou; vždyť sama zažila něco podobného a musí použít osudů páně Nauwerckových jako pozadí, na němž by tím výrazněji vyniklo její bonnské sesazení[10]. Protože si kritika zvykla považovat bonnskou historii za událost století a napsala již „filosofii sesazení kritiky“, dalo se očekávat, že i z berlínské „kolise“ udělá podobnou podrobně rozpracovanou filosofickou konstrukci. Dokazuje a priori, že se to všechno musilo sběhnout tak a nejinak, a to:
1) proč se filosofická fakulta musila dostat do „kolise“ nikoli s logikem a metafysikem, nýbrž s filosofem státu;
2) proč tato kolise nemohla být tak tvrdá a rozhodná, jako konflikt kritiky s theologií v Bonnu;
3) proč kolise byla vlastně hloupost, když kritika už ve své bonnské kolisi soustředila všechny principy, všechen obsah, a světové dějiny se nyní už mohly stát jen plagiátorem. kritiky;
4) proč se filosofická fakulta cítila napadena páně Nauwerckovými spisy;
5) proč panu N. nezbylo než dobrovolně odstoupit;
6) proč musila fakulta pana N. bránit, nechtěla-li se sama vzdát;
7) proč „vnitřní rozkol na fakultě nutně musil nabýt takové podoby“, že fakulta zároveň dala i nedala za pravdu jak panu N., tak vládě;
8) proč fakulta nenalézá v N-ových spisech důvod k tomu, aby byl odvolán;
9) čím je podmíněna nejasnost celého hlasování;
10) proč se fakulta „jakožto vědecký úřad! cítí! oprávněna!“ jít na kořen věci, a konečně
11) proč fakulta přece jen nechce psát tak jako pan N.
Na tyto důležité otázky odpovídá kritika na čtyřech stránkách se vzácnou důkladností, a pomocí Hegelovy logiky dokazuje, proč se to všechno událo takto a nejinak a že ani bůh by proti tomu nebyl nic pořídil. Na jiném místě kritika říká, že ještě ani jediná dějinná epocha nebyla poznána; skromnost jí nedovoluje říci, že úplně poznala alespoň svou vlastní a Nauwerckovu kolisi, které sice nejsou epochami, ale podle jejího názoru přece jen jsou epochální.
Kritická kritika, jež v sobě „překonala“ „moment“ důkladnosti, se mění v „klid poznávání“.
__________________________________
Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)9 Jde o článek „Pan Nauwerck a filosofická fakulta“, otištěný v VI. čísle „Allgemeine Literatur-Zeitung“ (květen 1844) a podepsaný „J.“ — začátečním písmenem příjmení Jungnitz.
10 Engels tu má na mysli sesazení Bruna Bauera, kterého pruská vláda v říjnu 1841 dočasně a v březnu 1842 definitivně zbavila práva přednášet na bonnské universitě pro jeho práce věnované kritice bible.