Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Vladimír Iljič Lenin
Zpráva o výsledcích VII. (dubnové) celoruské konference SDDSR(b)
na schůzi petrohradské organizace 8. (21.) května 1917[31]
Soudruh Lenin úvodem řekl, že naše konference se schází ve zvláštní, neobvyklé době: v Rusku probíhá převrat, revoluce, a ve světě zuří neslýchaná válka.
Abychom tedy mohli pochopit usnesení naší konference, musíme si především uvědomit, jakou válku vedeme a kdo tuto válku začal, jakou revoluci jsme uskutečnili a jaká revoluce nás ještě čeká.
Válku nezačali dělníci ani rolníci: ruští ani němečtí, francouzští ani italští, belgičtí ani angličtí dělníci a rolníci ji nezačali. Tuto válku začali a pokračují v ní kapitalisté celého světa: angličtí a jejich přátelé, francouzští, ruští a italští kapitalisté proti německým kapitalistům a jejich přátelům rakouským kapitalistům.
Proč se tato válka vede?
Za osvobození, za zájmy dělníků a rolníků? Ne.
Cílem války je loupež, rozdělení cizích území, proto musí kapitalisté křičet o válce až do vítězného konce.
Car Mikuláš, stejný lupič jako Vilém, uzavřel tajné lupičské smlouvy s anglickými a francouzskými kapitalisty; tyto smlouvy se nezveřejňují, protože všechen lid by pochopil, že je obelháván, a válka by rychle skončila. Právě proto jsme ve svém usnesení o válce výslovně označili tuto válku za loupeživou, imperialistickou.
Jak tedy skončit tyto světové jatky? Lze je skončit tak, že některý z jejich účastníků odmítne ve válce pokračovat?
Ne, nelze. Nelze, protože spolu neválčí dva státy, ale mnoho států, protože kapitalisté mohou skončit válku jen na nějaký čas, než se připraví na novou. A takový mír nechce ani dělník, ani rolník, ať je to Němec, Francouz nebo Rus.
Kdo tedy může ukončit válku?
Válku mohou ukončit jedině dělníci a rolníci, ne však jenom dělníci a rolníci v Rusku, ale na celém světě. Dělníci a rolníci celého světa mají stejné zájmy: bojovat proti kapitalistům a statkářům. Proto mohou dělníci a rolníci celého světa ukončit válku jedině tehdy, když se spojí. A proto jsme my, bolševici, proti separátnímu míru, tj. proti míru jenom mezi Ruskem a Německem. Separátní mír je hloupost, protože nevyřeší zásadní otázku, otázku boje proti kapitalistům a statkářům.
Jak se tedy mají dělníci a rolníci celého světa spojit? Brání jim v tom válka.
Revoluce v Rusku svrhla samoděržaví a dala ruskému lidu nebývalou svobodu, jakou dnes nemá žádný lid nikde na světě. Vyřešila však otázku pro Rusko zásadní, otázku půdy? Nevyřešila, protože půda je dosud v rukou statkářů. Proč je tomu tak? Protože lid, který svrhl cara, svěřil moc nejen svým voleným zástupcům — rolníkům a dělníkům, sovětům dělnických a vojenských zástupců, ale i prozatímní vládě.
Jenomže prozatímní vládu tvoří kapitalisté, statkáři a ti, kdo upřímně nebo pokrytecky říkají, že je možné zachránit Rusko jedině společně se statkáři.
Ale statkáři nechtějí předat půdu rolníkům, kapitalisté nechtějí přijít o své zisky z války a z drancování cizích území.
Proto my bolševici nepodporujeme prozatímní vládu a nedoporučujeme socialistům, aby se stali ministry.
Socialističtí ministři budou jen krýt svým jménem drancování a anexi. A už to dělají. Vstoupili do vlády a spolu s kapitalisty řekli: Válka je nejen obranná, ale také útočná, a půdu je třeba dát rolníkům ne hned, ale až po svolání Ústavodárného shromáždění.
Proto jsme proti prozatimní vládě a uznáváme za vládu jen naši vládu: sovět dělnických a vojenských zástupců. Lepší vláda neexistuje, lid ji dosud nevytvořil, a vymyslet si ji nemužeme.
Proč se však tato vláda rozhodla podporovat prozatímní vládu, složenou z kapitalistů, statkářů a socialistů, kteří nechtějí dát lidu půdu okamžitě a chtějí zahájit ofenzívu? Proto, že dnes tvoří v sovětu dělnických a vojenských zástupců většinu vojáci z řad rolníků, kteří nechápou, o co která strana ve skutečnosti usiluje.
Z toho vyplývá náš úkol trpělivě vysvětlovat dělníkům a rolníkům, že všechno — ukončení války, předání půdy rolníkům i skutečný, ne slovní, ale praktický boj proti kapitalistům — začne teprve tehdy, až všechen lid ze své vlastní praxe, a ne z knížek, pochopí, že jedině veškerá moc v rukou dělníků a rolníků, jedině moc sovětů dělnických, rolnických a vojenských zástupců pomůže zahájit rozhodný boj za mír, za půdu i za socialismus.
Lid se nedá přeskočit. Jedině snílkové a spiklenci si mysleli, že menšina může vnutit svou vůli většině. Myslel si to francouzský revolucionář Blanqui a mýlil se. Když většina lidu nechce převzít moc, protože to ještě nechápe, pak menšina, i kdyby byla seberevolučnější a sebeschopnější, nemůže vnutit své přání většině lidu.
A z toho vyplývá i náš postup.
My bolševici musíme trpělivě, ale důrazně vysvětlovat dělníkům a rolníkům naše názory. Každý z nás musí zapomenout, jak jsme se dříve dívali na naši práci, nikdo nesmí čekat, až přijede agitátor, propagandista, informovanější soudruh a všechno vysvětlí, každý se musí stát vším: agitátorem, propagandistou i organizátorem naší strany.
Jedině tak dosáhneme toho, že lid pochopi naše učení, dokáže promyslet své zkušenosti a skutečně vezme vládu do svých rukou.
Poprvé otištěno roku 1927
v publikaci Zapiski
Instituta Lenina IPodle publikace Zapiski
__________________________________
Poznámky:
31 Tento dokument je stručným záznamem Leninova referátu o výsledcích VII. (dubnové) celoruské konference SDDSR(b) na celoměstském aktivu petrohradské stranické organizace, který se konal v sále budovy námořní kadetky; zúčastnilo se ho 5000—6000 členů strany. Záznam referátu, který pořídil V. I. Něvskij, měl být uveřejněn v novinách, ale nedošlo k tomu. Poprvé byl uveřejněn v roce 1927 v prvním čísle bulletinu Zapiski Instituta Lenina.