Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Vladimír Iljič Lenin
Sjezd rolnických zástupců[129]
V Tavridském paláci zasedá od 13. dubna sjezd delegátů rolnických organizací a sovětů rolnických zástupců, kteří se sešli, aby vypracovali směrnice pro svolání celoruského sovětu rolnických zástupců a připravili ustavení takovýchto místních sovětů.
Jak uvádí Dělo naroda, sjezdu se účastní delegáti z více než dvaceti gubernií.
Sjezd schválil rezoluce o nutnosti co nejrychleji zorganizovat „rolnictvo“ zdola „nahoru“. Konstatoval, že „nejlepší formou organizování rolnictva“ jsou „sověty rolnických zástupců s různým okruhem působnosti“.
Člen prozatímního byra pro svolání tohoto sjezdu Bychovskij připomenul, že na organizování rolnictva založením celoruského sovětu rolnických zástupců se usnesl moskevský sjezd družstev[130], který zastupoval 12 miliónů organizovaných členů neboli 50 miliónů obyvatel.
Je to nesmírně důležitá věc a je třeba ji ze všech sil podporovat. Uskuteční-li se bez meškání, začne-li rolnictvo přes Šingarjovovy protesty na základě rozhodnutí většiny, a ne na základě „dobrovolné dohody“ se statkáři okamžitě zabírat veškerou půdu, získají tím nejen vojáci, kteří dostanou víc chleba a masa, ale získá tím i věc svobody.
Vždyť organizování rolníků samých, rozhodně zdola, rozhodně bez úředníků, bez „kontroly a dozoru“ statkářů a jejich přisluhovačů, je nejspolehlivější a jediná záruka úspěchu revoluce, vítězství svobody, zdárného osvobození Ruska ze statkářského jařma a otrocké závislosti.
Všichni členové naší strany a všichni uvědomělí dělníci jistě pomohou ze všech sil při organizování sovětů rolnických zástupců, postarají se o to, aby se zvýšil jejich počet a vzrostla jejich síla, a sami se budou snažit pracovat v těchto sovětech v důsledně a přísně proletářském třídním duchu.
Chceme-li takto pracovat, musíme sjednocovat proletářské síly (zemědělské dělníky, nádeníky atd.) odděleně uvnitř sovětů veškerého rolnictva nebo (a někdy také) organizovat samostatné sověty zástupců zemědělských dělníků.
Tím nesledujeme tříštění sil; naopak, máme-li hnutí posílit a rozšířit, musíme aktivizovat tu „nejnižší“ (podle terminologie statkářů a kapitalistů) vrstvu nebo přesněji třídu.
Máme-li hnutí rozvíjet, musíme je vymaňovat z vlivu buržoazie a snažit se zbavovat je nevyhnutelných slabin, váhavosti a omylů maloburžoazie.
Musíme to dělat soudružským přesvědčováním, nesmíme předbíhat událostem, nesmíme pospíchat s organizačním „zakotvováním“ toho, co si ještě sami představitelé proletářů a poloproletářů na vesnici dostatečně neuvědomili, co nepromysleli, nepochopili a neprocítili. Ale dělat to musíme a musíme s tím začít hned a všude.
Praktické požadavky a hesla, lépe řečeno návrhy, které je třeba vytyčovat tak, aby upoutaly pozornost rolníků, musí vyplývat z aktuálních, palčivých, životně důležitých problémů.
Prvořadým problémem je otázka půdy. Vesničtí proletáři budou pro to, aby veškerá půda bez výjimky přešla úplně a okamžitě do rukou všeho lidu a aby půdou začaly okamžitě disponovat místní výbory. Jenomže půdy se nikdo nenají. Milióny hospodářství bez koní, bez nářadí a bez osiva převedením půdy do rukou „lidu“ nic nezískají.
Je třeba okamžitě začít projednávat a prakticky zajišťovat, aby velká hospodářství, bude-li to jen trochu možné, hospodařila i nadále jako velká pod vedením agronomů a sovětů zástupců zemědělských dělníků, aby k tomu měla ty nejlepší stroje a osivo a uplatňovala ty nejlepší metody zemědělské techniky.
Nesmíme rolníkům, a tím méně vesnickým proletářům a poloproletářům zatajovat, že malovýroba není s to při existenci zbožního hospodářství a kapitalismu zbavit lidstvo bídy mas, že musíme pomýšlet na přechod ke kolektivní velkovýrobě a začít s ním ihned, a to tak, že budeme učit masy a sami se učit od mas, jak tento přechod v praxi účelně realizovat.
Dalším velmi důležitým a naléhavým problémem je otázka státoprávního uspořádání a státní správy. Demokracii nestačí hlásat, nestačí ji slavnostně vyhlašovat a usnášet se na ní, nestačí svěřovat její uskutečňování „zástupcům“ lidu v zastupitelských orgánech. Demokracii je třeba budovat, a to ihned a zdola, na základě iniciativy mas a jejich aktivní účasti na veškerém životě státu, bez „dozoru“ shora, bez úředníků.
Nahrazení policie, úřednictva a pravidelné armády všeobecným, masovým ozbrojením lidu, všeobecnou milicí, v níž budou všichni a rozhodně i ženy — to je praktická činnost, do níž se můžeme a musíme okamžitě pustit. A čím iniciativněji, mnohostranněji, odvážněji a tvořivěji se budou na této činnosti podílet masy, tím lépe. Určitě za námi nepůjdou jenom vesničtí proletáři a poloproletáři, ale devět desetin všeho rolnictva, dokážeme-li jasně, prostě a srozumitelně, na živých příkladech a poučeních z praktického života vysvětlovat, co jim předkládáme:
— nedovolme, aby byla obnovena policie;
— nedovolme, aby byla obnovena neomezená moc úředníků, kteří jsou fakticky neodvolatelní a patří k třídě statkářů nebo kapitalistů;
— nedovolme, aby byla obnovena pravidelná armáda odtržená od lidu, která je nejspolehlivější zárukou všech pokusů o likvidaci svobody a o návrat k monarchii;
— učme lid, až po ty nejnižší vrstvy, umění spravovat stát nejen podle knih, ale tím, že se to bude okamžitě všude provádět a že se budou využívat zkušenosti mas.
Demokracii zdola, demokracii bez úředníků, bez policie, bez pravidelné armády. Veřejnou službu ať vykonává všelidová milice, v níž budou všichni ozbrojeni — v tom je záruka takové svobody, jakou nedokážou zlikvidovat ani carové, ani udatní generálové, ani kapitalisté.
Pravda, č. 34
16. dubna 1917Podle textu Pravdy
__________________________________
Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)129 Sjezdem rolnických zástupců nazývá Lenin poradu delegátů rolnických organizací a sovětů rolnických zástupců, která se konala ve dnech 13.—17. (26.—30.) dubna 1917 v Petrohradě z iniciativy moskevského sjezdu družstev. Porady se zúčastnili zástupci 27 gubernií, delegáti z armády a zástupci hlavního výboru a petrohradského oblastního výboru Rolnického svazu. Porada se konala pod vedením lidových socialistů, trudoviků a eserů a zabývala se přípravou celoruského sjezdu rolnických zástupců. Vyslovila se pro zřízení jednotné rolnické organizace a zvolila byro pro svolání I. sjezdu sovětů rolnických zástupců, které vyzvalo rolníky a vojáky, aby volili delegáty na sjezd podle demokratických zásad.
130 Lenin má na mysli celoruský sjezd družstevních organizací, který se konal 25.—28. března (7.—10. dubna) 1917 v Moskvě. Zúčastnilo se ho kolem 800 delegátů. Sjezd projednal otázku organizace celoruského svazu družstev, přípravu na volby do Ústavodárného shromáždění, účast družstevních organizací na zásobování aj. Na sjezdu převládl vliv menševiků a eserů. Sjezd se vyslovil pro podporování prozatímní vlády a pro pokračování v imperialistické válce, žádal však předání veškeré půdy do rukou pracujícího lidu, demokratizaci státního zřízení a samosprávu.
Stanovisko sjezdu k sovětům rolnických zástupců jako k nejlepší formě masové organizace rolnictva, které upoutalo pozornost V. I. Lenina, bylo vyjádřeno v rezoluci k referátu O účasti družstev na obnově země.