Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Vladimír Iljič Lenin
„Půjčka svobody“[116]
(Návrh rezoluce vypracovaný bolševickou frakcí sovětu dělnických zástupců)Rezoluce sovětu dělnických a vojenských zástupců o čtvrté „půjčce svobody“ Vzhledem k tomu, že nynější válka je válka loupeživá, imperialistická, že se její charakter nijak nezměnil tím, že v Rusku uchopila moc kapitalistická prozatímní vláda a že tajné smlouvy spojeneckých mocností, stanovící pravé cíle války, zůstávají nadále v platnosti, sovět dělnických a vojenských zástupců co nejrozhodněji protestuje proti takzvané „půjčce svobody“ a odmítá podporovat prozatímní vládu v jejích úmyslech protahovat válku, která je výhodná jen pro imperialistickou buržoazii.
Budou-li dělníci všech zemí světa hlasovat pro půjčky vypsané buržoazními vládami k vedení imperialistické války, pak se nenajde východisko z válečných hrůz a všechny fráze o bratrské solidaritě proletariátu celého světa, o internacionalismu atd. budou vyloženým pokrytectvím.
Jestliže se zároveň s požadavky, prohlášeními, deklaracemi atd. na podporu míru bez anexí hlasuje pro půjčku, ukazuje to zvlášť názorně, jak je zhoubné to, co rozložilo II. internacionálu, totiž rozcházejí-li se slova s činy.
Dokud nemá politickou a hospodářskou moc v rukou proletariát a chudé vrstvy rolnictva a dokud o cíli války budou rozhodovat zájmy kapitálu, odmítají dělníci vyšlovit souhlas s novými půjčkami, které neprospívají revoluční svobodě Ruska, ale jsou zaměřeny proti ní.
Protože sovět dělnických a vojenských zástupců uznává, že k zásobování armády vším nezbytným je zapotřebí prostředků, a protože nechce nechat své bratry ani na chvíli bez chleba, soudí, že náklady na kapitalistickou válku musí hradit kapitalisté, kteří na této válce vydělali a dále vydělávají miliardy rublů, a je toho názoru, že potřebné peníze musí být získány výhradně z kapes buržoazie a statkařu.
Napsáno 11. (24.) dubna 1917
Otištěno 13. dubna 1917
v Pravdě, č. 31Podle textu Pravdy
__________________________________
Poznámky:
116 Otázku, jaké stanovisko zaujmout k „půjčce svobody“, projednávala bolševická frakce sovětu 10. a 11. (23. a 24.) dubna 1917. Návrh rezoluce, který měl být předložen plenárnímu zasedání sovětu, byl vypracován za aktivní Leninovy účasti.
Ve zprávě o zasedání frakce, jež byla otištěna v 31. Čísle Pravdy z 13. (26.) dubna, se pravilo, že ačkoli se převážná většina frakce vyslovuje proti podporování půjčky, „neuvědomují si všichni členové frakce jasně podstatu našeho skutečného politického postavení a nevyvozují z něho nevyhnutelné závěry, jež vyplývají z našeho stanoviska k prozatímní vládě a k politice Čcheidzů, Stěklovů a dalších v sovětu dělnických a vojenských zástupců“. Na zasedání frakce byla nejprve předložena rezoluce o odmítnutí podporovat půjčku, kterou vypracovala komise pod vedením A. M. Kollontajové, a poté V. I. Lenin a G. J. Zinovjev předložili druhou rezoluci, jež doplňovala první. Obě rezoluce byly spojeny a 11. (24.) dubna jednomyslně schváleny.
Ve zprávě Pravdy je dovětek: „Menšina se nerozhodla ani předložit vlastní rezoluci, ani hlasovat proti těmto dvěma rezolucím, spojeným později v jednu.“
Jednohlasné schválení rezoluce svědčilo o tom, že díky Leninovu úsilí byli bolševici už 11. (24.) dubna jednotni v jedné z nejpalčivějších politických otázek. V referátu o současné situaci na dubnové konferenci Lenin řekl, že otázka války „nás fakticky sjednotila, když jsme se postavili proti půjčce“ (zde).
Na plenárním zasedání sovětu hlasovalo pro půjčku 2000 zástupců proti 123.