Narodnik, který si vytvořil měšťáckou utopii z „občiny“, dospívá k tak blouznivému ignorování skutečnosti, že v plánu namířeném proti občině vidí úplně nastolení buržoasního řádu, zatím co to je prosté politikaření na podkladě už plně „nastoleného“ buržoasního řádu.
Nejpádnějším argumentem proti marxistovi je pro narodnika otázka, kterou klade s tváří už naprosto vítěznou: Nu, řekněte, chcete úplně zrušit občinu nebo ne? Ano nebo ne? — Celá otázka tu pro něho tkvi v „nastolení“ kapitalistických řádů. Naprosto nechce pochopit, že s hlediska marxisty je toto „nastolení“ už dávná a nezvratná skutečnost, kterou ani trochu neohrozí ani úplné zrušeni občiny ani její posílení, neboť kapitál nyni panuje jak v té vesnici, kde je občina, tak i v té, kde si každý hospodaří na svém samostatně.
Hlubší protest proti „nastolení“ se narodnik snaží vylíčit jako apologii nastoleni. Tonoucí se i stébla chytá.
y To se týká nejen „technických a jiných škol“, zlepšení technického vybavení hospodářtví rolníků a dílen řemeslníků, nýbrž také „rozšíření rolnické držby půdy“, „úvěru“ atd.
z viz v "Nové hospodářské proudy" zde) (Pozn. překl.)
aa „Činševiki“ — nájemci při takové formě pachtu, kdy rolník měl od vlastníka dědičně v užívání na nestanovenou dobu půdu za určitý poplatek („činš‘). (Pozn. překl.)
bb K nim je nutno připočítat: koupě půdy prostřednictvím Rolnické banky, „pokrokové proudy v rolnickém hospodářství‘, tj. technická a kulturní zlepšení, zaváděni dokonalejšího nářadí, setí travin atd., rozšíření drobného úvěru a organisování odbytu pro domácké výrobce atd.
cc V originálu — mírojed, tj. sedák nebo statkář, který sám nepracuje. — (Pozn. překl.)
dd V originálu — trudovym, tj. rolníkem, kterého si sedlák nebo statkář zjednal na práci buď za peníze, nebo k odpracování (za půjčení peněz, osiva, potahu). (Pozn. překl.)
ee Zde pochopitelně nejsou míněny takové peníze, které slouží pouze k získání nezbytných spotřebnich předmětů, nýbrž volné peníze, které mohou být hromaděny za účelem koupě výrobních prostředků.
ff „Masa bude tak jako dříve... pracovat na cizího“ (v posuzovaném článku, str. 135) kdyby nebyla „svobodná“ (de facto i de jure a možná i „zajištěná přídělem“), pak by se to pochopitelně nemohlo stát.
gg Porovnej tvrzení Uspěnského[83]
hh Stůj co stůj. (Pozn. překl.)
ii Abych zabránil nedorozuměni, vysvětlím. že jako „základnu“ kapitalismu chápu onen společenský vztah, který panuje v různých formách v kapitalistické společnosti a který Marx vyjádřil ve formuli: peníze — zboží — peníze +. (Tj. peníze + nadhodnota. Pozn. red.)
Narodnická opatření se I tohoto vztahu, neboť neohrožují ani výrobu zboži, která dává do rukou jednotlivců peníze —. produkt společenské práce, ani rozštěpeni „lidu“ na majitele těchto peněz a na chudinu.
Marxista se obrací k tomuto vztahu v jeho nejrozvinutější formě, která je výtažkem všech ostatních forem, a ukazuje výrobci úkol a cil: odstranit tento vztah a nahradit jej jiným.
jj Tohle není přesné. Drobný buržoa se odlišuje od velkého právě tím, že pracuje také sám, tak jako pracuji kategorie vyjmenované autorem. Pochopitelně, že vykořisťování tu existuje, ale není tu výhradně vykořisťování.
A ještě jednu připomínku: životním úkolem těch, kteří se nespokojuji údělem prostého rolníka, je nabytí kapitálu. Tak soudí (ve střízlivých chvílích) narodnik. — Snahou ruského rolnictva tedy není občinové, nýbrž maloburžoasní zřízení — říká marxista.
Jaký je rozdíl mezi těmito poučkami? Zda ne ten, že jeden z nich se přidržuje empirických sociálních postřehů, kdežto druhý shrnuje postřehnuté skutečnosti (které vyjadřují reálné „záměry a cítění“, reálných „živých“ osobností) v politicko-ekonomický zákon?
kk Prodej lihovin byl v carském Rusku monopolem státu — převážně přímo ve správě carského rodu. (Pozn. překl.)
ll Slova p. Južakova.
mm Styk tchána se snachou. (Pozn. překl.)
nn Tohle je přiliš úzké slovo. Bylo by třeba říci přesněji a jasněji: buržoasie.
oo Pokračujte! pokračujte! (Pozn. red.)
pp Str. 151: „...jestliže jimi neopovrhovali už dříve (všimněte si dobře toho ‚už dříve‘), kdo by jimi mohl opovrhovat ted?“
qq Smysl existence. (Pozn. red.)
rr Srv. V. V. „Nástin theoretické ekonomie‘, Petrohrad 1895. str. 257 - 258[86]
ss Míním tím‚ pochopilelně, nikoli historický původ marxismu, nýbrž jeho dnešní obsah.
80 Truck-systém — způsob vyplácení mzdy dělnictvu ve zboží v závodních prodejnách, patřících továrníkům. Dělníci museli místo mzdy v penězích odebírat v těchto prodejnách nekvalitní předražené zboží denní potřeby. Tento způsob, který znamenal další vykořisťování dělnictva, byl v Rusku rozšířen zejména v krajích s domáckou řemeslnickou výrobou.
81 „Moskovskije Vědomosti“ (Moskevské zprávy) — jeden z nejstarších ruských časopisů. Zpočátku (od r. 1756) jej vydávala moskevskí universita jako dvoustránkový leták; od šedesátých let XIX. století se z časopisu stal monarchisticko -nacionalistický orgán, který šířil názory nejreakčnějších vrstev statkářů a duchovenstva; od r. 1905 se časopis stal jedním z hlavních orgánů černosotněnců. vycházel do Říjnové revoluce r. 1917.
Věsť“ (Zpráva) — reakčně feudální list, který vycházel v šedesátých—sedmdesátých letech XIX. století.
82 „Diktatura srdce“ — byl ironický název pro krátce trvající politiku hry s liberály, vedenou z podnětu carského hodnostáře Loris-Melikova, který byl r. 1880 jmenován zprvu vedoucím „nejvyšší rozhodčí komise“ pro boj proti „rebeliím“ a později ministrem vnitra. Touto politikou měla být získána liberální buržoasie na stranu carismu a umlčeno oposiční smýšlení mezi ní, vzniklé vlivem narůstajícího revolučního hnutí v zemi.
83 Odkaz na spisy G. Uspěnského, zejména na jeho povídky a črty: „Z vesnického deníku“, „Šeková knížka“, „Dopisy z cesty“, „Nepřerušené styky“ a „Živé cifry“.
84 „Pan Kupon“ — obrazný výraz, používaný v literatuře osmdesátých—devadesátých let minulého století k označení kapitálu a kapitalistů. Tento výraz razil spisovatel Gleb Uspěnskij v krátkých povídkách „Těžké hříchy“ (po prvé vyšly v časopise „Russkaja Mysl“, 1888, sešit 12).
85 Pruský státní rada — je míněn německý ekonom baron A. Haxthausen, který ve čtyřicátých letech XIX. století navštívil Rusko a podrobně popsal ruskou rolnickou občinu v knize „Pojednání o vnitřních poměrech života lidu a zejména vesnických institucích v Rusku“. Autor, který podle slov Engelsových „objevil občinové vlastnictví půdy v Rusku“, vychvaloval současně Rusko cara Mikuláše I., neboť jeho zřízení prý je u srovnání se západní Evropou lepší, protože v něm není „morové rány proletářství“.
86 Lenin vzhledem k censuře nemohl přímo jmenovat marxistická díla, která vydala skupina „Osvobození práce“. Proto odkazuje čtenáře na práci V. V. (Voroncova) „Nástin theoretické ekonomie“ (Petrohrad, 1895), v níž na stránkách 257—258 je uváděn velký citát z Plechanovova článku „Vnitřní obzor“, který vyšel v srpnu 1890 v druhém čísle časopisu „Social-Děmokrat“ (G. V. Plechanov, Spisy, sv. III., rusky, str. 258—259).